To je vtipný téma.
V průběhu posledního půlroku jsme se ve studiu FAMU střetli s naprosto opačnými postoji.
1. Snažte se točit podle toho jak je natočenej váš oblíbenej film, a nakonec se v tom najdete
2. Od začátku zpochybňujte zavedený postupy a netočte podle toho jak dneska vypadaj filmy
Obě cesty maj něco do sebe a zároveň jsou obě svým způsobem špatné. Ale mě se podařilo vydat se třetí, zdaleka nejhorší, cestou. V průběhu psaní jsem si samozřejmě nepřestal promítat filmy a chodit do kin, takže jsem scénář vykopnul Truffautovsky laděnýma scénama, abych postupem času měl část scénáře podle Bunuela, další podle Altmana, pak trochu Renoira atd. atd. až z toho byl dokonalej Micmacs (ne ten podle J-P Jeuneta).
Nakonec jsem se díky Tomovi z FAMU vrátil úplně na začátek a uvědomil si, že inspirativní autor ani touha po originalitě by nikdy neměla bejt motorem příběhu. Tím musí být za každých okolností téma. Téma filmu, který musí vycházet z niterných problémů a otázek autora. Téma pak odpoví na jakoukoliv otázku a v konečnym důsledku si najde i samotnýho autora (snad). Teda aspoň doufám…)
Žádné komentáře:
Okomentovat